Jedná se o nejstarší písemnými prameny doložený kostel na Novopacku, na katastru obce Stav.
O jeho existenci se zmiňuje olomoucký biskup Jindřich II. Zdík v listině ze 40. let 12. století (1143-1148). V jeho blízkosti se nacházela ves Újezd či Vysoký Újezd, která však patrně v 17. století (během třicetileté války) zanikla. Pozor, nestála na místě dnešního Kumburského Újezda. Ves a kostel ve 12. století stály patrně na hranici mezi osídlenou a neosídlenou krajinou. Románská podoba kostela se nedochovala, současný stav pochází z 15. století období lucemburské gotiky a byl několikrát stavebně upraven. Viditelné gotické prvky půdorys či jižní portál.
Ke vzniku kostela se vztahuje následující legenda či pověst. Kostelík, prý nechal postavit rytíř, který sídlil na nedalekém hradu nazývaném dnes Mokřice. Jako poděkování bohu za nalezení jeho ztracených dětí Petra a Pavly. A po patronech oněch dětí nese kostelík název “sv. Petra Pavla”.
Z. Beneš, Dějiny Nové Paky I. (do roku 1939), Nová Paka 2012, s. 22
Ant. Cechner, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Novopackém, s. 151-152.
M. Česáková, K počátkům města Nové Paky s malým exkurzem do procesu osídlování Novopacka, in: Střípky z novopacké historie, Nová Paka 2007, s. 32.
Ukázka z pověsti “Stavovský kostelík”:
“Marná byla všecka snaha prvého dne, neboť hledali jenom v nejbližším okolí tvrze. Druhého dne již za časného rána začali hledati zase a podle rozkazu rytířova šli stále hlouběji a hlouběji do lesů. A skutečně našli děti pod lípou s plnými košíky jahod. Stuleny k sobě spaly na zeleném mechu. Co rytíř v úzkosti slíbil, to také vyplnil. Příštím rokem dal na onom místě postaviti kapli, jež dosud stojí.”
F. Číp, Pověsti, pohádky, a lidový humor na Novopacku, Nová Paka 2004, s. 11-12.
