
Nová Paka a okolí – levínské později kumburské panství
Vznik místního názvu Paka
- 1. Podle sídelní orientace Staré a Nové Paky, obě leží na opačné – “paké” – “zadní” straně oproti již osídlenému jižnímu podhůří. – (pravděpodobnější verze)
- 2. Podle Pakoslava z Levína, který kolonizoval okolí Paky. – (méně pravděpodobná verze)
Založena byla patrně německými kolonizátory a užívala saského městského práva, ale okolo roku 1400 byla již česká.
Zpočátku zakládal města pouze král (královská města) či panovnice (věnná města). V době posledních Přemyslovců 2. pol. 13. století začala města zakládat šlechta i církev (poddanská města). Jejich obyvatelé poddaní (měšťané) měli výhody a svobody oproti poddaným na venkově. Privilegia (výhody) upravovaly vztah mezi vrchností (pány) a jejich městem. Potvrzoval (konfirmoval) je král.
Nová Paka vznikla patrně tzv. přenesením města. Původní staré místo (Stará Paka – lánová dlouhá vesnice podél říčky Rokytky) nebylo vhodné pro další rozvoj. Důvodem byla horší poloha s nedostačující plochou vhodnou k zástavbě. Vznikající město bylo přeneseno do příznivějšího terénu na východ k soutoku Rokytky a Brdského potoka.
Ve středověkých pramenech se používaly následující názvy: latinský Juueni Paka či civis de Pake a český (poprvé roku 1414) miesto Pake. Obě místa měla stejný název PAKA a byly opatřeny pouze přídomkem nová či mladá a stará.

(odkaz na pramennou edici)
Nejstarší písemné prameny k dějinám města shořely při požáru města roku 1666. Krom ojedinělých písemností uložených v archivu kumburského panství či centrálních úřadů se žádné středověké písemnosti města nedochovaly.
První zástavba pochází patrně kolem roku 1270 a odvíjela se patrně od výstavby dřevěného kostela Panny Marie , který stával na místě dnešního klášterního chrámu. Kostel Sv. Mikuláše na náměstí je spojen s první písemnou zmínkou o Nové Pace z 11. 10. 1357
Město bylo budováno na vyvýšeném prostoru dnešního náměstí s kostelem, tj. nad oběma dnes zatrubněnými potoky, kolem něho byly mokřady a niva Rokytky a Brdského potoka, které mu poskytovaly přirozenou ochranu ze tří stran, nepotřebovalo tedy opevnění (hradby). V čele města stála městská rada, jednotliví radní se na pozici purkmistra (starosty) pravidelně střídali. Většinou jich bývalo dvanáct.
Česáková Markéta: K počátkům města Nové Paky s malým exkurzem do prostoru osídlování Novopacka, in: Střípky z novopacké historie, s. 32-37 ZDENĚK BENEŠ, Dějiny Nové Paky I. (do roku 1939), Nová Paka 2012, s. 18-23
Život ve středověkém městečku



Přesnou podobu středověké Nové Paky neznáme. Víme však, že všechny domy byly až do 17. století dřevěné. Náměstí bylo menší a vycházely z jeho rohů čtyři ulice. Domy byly spíše jako polozemnice a vytopit se v zimě daly na 13 – 15 °C stupňů. Domy stály průčelím do náměstí či ulice, za nimi byly zahrádky, sady a hospodářská zázemí. V obytné místnosti byl stůl, lože, police a truhly na oděvy, prádlo a šperky. Vařilo se v hliněných hrncích a svítilo se kahany a svícny. Pila se voda, pivo a víno. Jedla se mléčná strava, luštěniny hlavně hrách, různé placky a chleba, maso málo a pouze vařené. Zpočátku se vařilo na ohni a dým z místnosti odváděl dymník či okénko u stropu. V pozdějším období k přikládání sloužila místnost (většinou chodba), ze které se přikládalo do pece stojící v obytné místnosti.
ODKAZY NA LITERATURU: PROSTŘEDNÍK JAN, ULRICHOVÁ EVA: Novopacko ve světle archeologických nálezů, in: Střípky z novopacké historie, s. 9 – 23.
ČESÁKOVÁ MARKÉTA, K počátkům města Nové Paky s malým exkurzem do procesu osídlování Novopacka, in: Střípky z novopacké historie, Nová Paka 2007, s. 32.
ZDENĚK BENEŠ, Dějiny Nové Paky I. (do roku 1939), Nová Paka 2012, s. 18-23
Pecka a okolí – peckovské panství
Pecka a okolí – peckovské panství


- Podle pecí k tavení drahých kovů, zřízených v místě dnešního městečka (ve vztahu k dolům ve Stupné)- (méně pravděpodobná verze)
- Podle skalnaté hory, která se podle svého tvaru nazývala Pecka
- Jeden z prvních obyvatel šel peckovským údolím, smekl se po kameni, který měl tvar pecky a v něm našel zlato. Osadu nazval Peckou.


První zmínka zachycená v písemných pramenech se váže ke šlechtici jménem Budivoj, který nesl predikát “z Pecky”. (pozn. predikát – část jména odvozená z místa narození, pobytu nebo i državy) V zápise v zemských deskách k roku 1322 vystupuje Budivoj z Pecky jako pověřený zástupce u soudu paní Rychny z Rotštejna. Pře se týkala neoprávněného násilného zabrání vesnic u Kopidlna několika sousedními šlechtici. Vesnice dostala Rychna od svého manžela Voka z Rotštejna.Jak spor dopadl nevíme, ale jisté je, že na Budivoj sídlil na hradě Pecka. Hrad stával na dnešním místě již daleko dříve než dokládá první zmínka. Nahradil původní tvrz patrně někdy v průběhu druhé poloviny 13. století, lze tak usuzovat podle archeologických výzkumů. Městečko vzniklo postupným rozšiřováním zázemí hradu (podhradí). S růstem význam hradu, vzrůstalo i osídlení celé oblasti. K tomu přispěla i existence nedalekých stupenských dolů na zlato a obchodní trasa do Polska.



