příznivější klima => rozvoj zemědělství => osídlování = kolonizace podhorských oblastí
Středověké klima přináší oteplení, proto zemědělství bylo možné vykonávat i ve výše položených lokalitách, dochází tedy k osidlování (jinak řečeno kolonizaci) podhůří. Do poloviny. 12. století nepřekročilo středověké osídlení hranici 500 m nad mořem. Na Novopacku přichází počáteční vlna osidlování 12. – 13. století, ale k plošnějšímu osídlení dochází až ve 14. století. Vrchností, která tento region ovládla, byli ve 13. a na počátku 14. století příslušníci rodu Načeraticů, jejich původním rodovým sídlem byl hrad Brada u Jičína, později hrad Levín. Vzhledem ke zdokonalení zemědělských nástrojů i technologií (např. trojhonný osevní systém ozim, úhor) uživilo méně zemědělců více lidí. Zemědělství tvořilo základ ekonomiky regionu až do konce 19. století. Průměrná délka lidského života byla ve středověku kolem 35 let.
Osídlení ve 12. a 13. století dokládají:
Listina olomouckého biskupa Jindřicha II. Zdíka ze 40. let 12. století – zmiňuje kostel sv. Petra Pavla a ves nazvanou Újezd (zanikla v 17. století)
Střepy nádob z konce 12. a 13. století v osadě Štikov čp. 25 a Nové Pace v klášterní zahradě (Nálezy se nedochovaly, známé jen z popisu.)
Nálezy z hradu Pecka 13. století
Mincovní depoty (nálezy brakteátů) z 2. pol. 13. století – mince zavedené Přemyslem Otakarem I., jejich ražbu ukončil Václav II. Mince byly nalezeny v obci Levínská Olešnice v lokalitě “Hradiště” v roce 1982. Potvrzují existenci obchodních stezek na Novopacku
1230 – 1253 doloženy dvory v Horním Javoří čp. 15, 16 a 18.
Doly u obce Stupná – Doly dosáhly zřejmě největšího rozkvětu v době panování Přemysla Otakara II. a Václava II., především v rozmezí let 1253 až 1305. (písemné doklady však chybí). První zmínka o vsi Stupná se váže k roku 1260.
Středověká obchodní zemská stezka spojující Prahu a Vratislav (Wrocław v dnešním Polsku) byla důležitou obchodní tepnou. Jedna z větví protínala Novopacko na severu vedla přes Levínskou Olešnici další vedla od jihu ke stavovskému kostelíku sv. Petra a Pavla, přes Zlámaniny, Heřmanice, Vrchovinu a Dolní Kalnou.
Ochranu obchodních stezek na Novopacku proti loupeživým tlupám poskytovaly strážní hrady. Bezpečí poskytovaly i drobné tvrze, které nižší šlechta (zemané či vladykové) zakládala na přelomu 13. a 14. století (konec vlády Přemyslovců a počátky vlády Lucemburků). Kolem hradů či tvrzí se cítili obyvatelé v bezpečí a proto si v jejich blízkosti stavěli obydlí a vznikají nové vsi, viz vznik obcí na Novopacku. Jejich počet poté narůstá za vlády Lucemburků především Karla IV. a Václava IV. Naopak během husitských válek jich řada zanikla .
